Virózy gladiol

Motto: "Třásněnky jsou pro mečíky bezvýznamný problém, největší katastrofou jsou virové choroby." (Petr Šmída)

Dobrý den. Mám moc rada vaši webove stránky, líbí se mi Váši názory a články. Chtěla jsem vás požádat v budoucnu napsat článek o virových onemocněních mečíku. Vím že viry běžny pěstitel vůbec neumi poznat, nejvíc když ten vir nema extremni projev. Taky já nemám v tom uplně jasno, v přiloze zasílam par fotek zavirovaných mečíku co jsem letos dostala při objednávce od jednoho velkopěstitele. Bohužel nemám vyfocený lísty rostlin s mozaikou , pokud vím je to taky příznak virozy, v loni jsem se snažila vyhazovat mečiky ktery se mi zdály zavirované, ale nevím jak to bude vypadat letos, asi jiny mečiky už taky mohly ten vir chytit. Taky jsem četla článek co napsal Petr Šmida a vaš komentař https://gladioly-petr-smida.webnode.cz/news/prakticka-uvaha-s-salkem-kavy-o-virozach-/, ale Petr taky má vyfoceny jenom extremni případy.

Vážená paní, děkuji za dotaz a námět k napsání článku. Naznačila jste mi, že se bavíme příliš odborně a tak se pokusím tuto problematiku rozebrat podrobně z hlediska běžného zahrádkáře. Uvědomuji si, že používám výrazy jako je nekróza, tolerance, rezistence, kterým asi úplně nerozumíte, proto je na konci článku vysvětlím. Vaše a Petrovy fotografie vůbec nejsou extrémními případy, ale běžný obrázek dneška, samozřejmě ke škodě mečíku samotného. Rozdíl je pouze v tom, že každý zobrazujete typické příznaky jiného viru.Tyto dva viry jsou u mečíků všeobecně rozšířené a odborná literatura tvrdí, že v polní kultuře neexistuje rostlina mečíku, která by nebyla napadena některým z nich, většinou je to napadení směsné, obou najednou. Ostatní virové choroby se vyskytují vyjímečně, proto se jimi nebudeme zabývat.

CMV, Cucumber mosaic virus, virová mozaika okurky.

Je to jeden z nejběžnějších univerzálních rostlinných virů, který se vyskytuje prakticky na všech rostlinách, kulturních i plevelných. Nenechte se zmást tou okurkou. V počátcích virologie se názvy odvozovaly od rostliny, z které byl vir poprvé izolován, teprve až dnes víme, jak je to zavádějící. Nastaly až takové extrémní případy jako např. virus mozaiky ředkvičky, který se u ředkvičky vyskytuje jen vyjímečně, náhodně byl u ní poprvé izolován, název už zůstal. Běžně se vyskytuje např. u vodnice. CMV je naším největším nepřítelem, protože hlavně napadá květy mečíků.

Tyto typické kapkovité a ohraničené skvrny, které při silnějším napadení, jako je tento, splývají v celé plošky je však nutné umět odlišit od skvrn způsobených sáním třásněnky. Skvrny od třásněnky jsou mapovité, nepravidelné, napadení jednotlivých květů bývá různé, často je jeden květ napaden silně a ten další jen minimálně. Skvrny od virózy jsou vždy na všech květech ve stejné intenzitě.

Zajímavé je to, že vir CMV, který je u jiřin stejně běžný jako u mečíků, u této květiny se projevuje úplně jinými příznaky. U jiřin způsobuje nápadnou mozaiku listů, výraznou zakrnělost, způsobenou zkracováním internodií, ale květy bývají porušeny jen vyjímečně. U mečíků je mozaika a zakrnělost prakticky nepozorovatelná i při silném napadení květů.

Na obrázku je vidět, že zelená část postrádá typickou mozaiku, zatímco květy jsou virem CMV znehodnoceny. Komu se mohou takové flekaté mečíky líbit? Bezpodmínečně nutné je okamžitě takovou rostlinu vykopat a zlikvidovat, aby se viróza nešířila dál, ale hlavně proto, že dává znehodnocené květenství, což nelze nijak vyléčit. I přesto, že v tomto případě žádný pardon neexistuje, běžně se setkávám s tím, jak prodejci v tržnicích, takové květy nabízejí a prodávají.

Poškození na obrázku nemá s třásněnkou vůbec nic společného, jsou to typické skvrny způsobené virem CMV. Pletivo skvrn není poškozeno sáním, je jen jinak vybarvené. Na červených a hnědých cv. mívají fleky fialový až namodralý odstín. Na tmavých odrůdách  je poškození třásněnkou vždy probělené, bez pigmentu, je nápadně viditelné, proto se tvrdí, že třásněnka napadá pouze tmavé odrůdy. Skvrny od třásněnky mají jiný tvar, jsou mapovité, kdežto od virózy jsou kapkovité, jakoby postříkané vodou. U světlých odrůd se rozlišují hůře, protože obojí bývají proběleny a u bílých odrůd se nedají rozeznat vůbec, protože jsou prakticky neznatelné. Navíc mohou tyto projevy splývat, navzájem se kombinovat. Třásněnka totiž nerozlišuje zdravou a virozní rostlinu, napadá obě stejně, jednoduše vysaje buňku i s virem. Na netu žádnou vypovídající fotku nenajdete, většinou to jsou katastrofické scénáře zničených rostlin ve stadiu slepených puků, často způsobené spíše houbovkou než třásněnkou (viz Zahrádkář 6/2014) a jsou ukázkou nezkušenosti pěstitele či neznalosti autora, ne problému samotného. Pokusím se to v létě napravit a dodat i fotky poškození třásněnkou, ale budu mít problém, protože u mne se třásněnka nevyskytuje ve škodlivém množství. Rovněž je dobré mít na paměti, že virologie jde rok od roku mílovými kroky kupředu, čili co bylo všeobecně platné za Adamoviče, u nás Vaňka, už dávno platit nemusí.

BYMV, Bean yellow mosaic virus, žlutá mozaika fazolu.

Tento virus je u mečíků snad ještě běžnější, ale poslední dobou se mi zdá, že problémy s CMV jsou stále častější. Pokud jde o univerzálnost jsou na tom oba viry stejně. BYMV nenapadá květy, o to výraznější jsou projevy růstové. Mozaika listů, zakrnělost růstu, malformace, snižování výšky rostlin, délky klasů, různé růstové deformace a častá nekróza listů jsou nejčastějšími projevy.

Mozaika listů je typickým a nejběžnějším symptomem této choroby. Bohužel, nejvíc se hřeší na to, že tato viróza nenapadá květy. Pěstitelé ji proto přehlížejí, vůbec neprovádějí negativní výběr a klasy z nemocných rostlin prodávají na tržištích a úplně běžně vystavují na našich výstavách. A vůbec jim nevadí, že tato květenství jsou oproti zdravým rostlinám výrazně méně hodnotné, jsou kratší s malým počtem puků, mají rozhozené a často i deformované květy. Vůbec největším prohřeškem je odebírání brutu od těchto nemocných rostlin a jejich množení, což pěstitele svádí hlavně v případě novinek. Na tomto místě musím důrazně varovat před radami pana Chmelíka, jež jsou opakovaně otiskovány v Gladirisu a doporučovány redakční radou. Na obrázcích v čísle 120 jsou jako ukázka prezentovány silně virozní rostliny a taky napadené houbovkami (kravský roh). Takové rostliny se nepěstují a ani neozdravují, ale likvidují ihned jak se objeví první příznaky choroby. Odebírat brut od virozních rostlin a pokoušet se ho nějakým amatérským  postupem ozdravit je pěstitelský hazard. Jediná správná cesta je pěstovat jen rezistentní odrůdy, protože brut od nich dává zdravé hlízy bez jakýchkoli nesmyslných experimentů. "Jste toho názoru, že vše na čem se objeví BYMV je nutné vyřadit?" " Museli bysme vyházet vše, protože je utopií předpokládat, že by existoval kultivar, který by v sobě neměl tento virus." (Václavík, 1981). To je velice nešťastná formulace, která zavdává příčinu k podpoře trendu přehlížení virových chorob. V okamžiku, kdy zpozorujeme na rostlině symptomy virózy je už koncentrace viru tak vysoká, že rostlina nemá žádnou šanci a je stejně odsouzena k zániku. Čili odstraňujeme každou rostlinu se symptomy virózy, ty zdánlivě zdravé pěstujeme. Vůbec nejsprávnější je odrůdy náchylné na virózy, rychle stárnoucí nepěstovat, zlikvidovat je úplně a pěstovat jen odrůdy vitální s dostatečnou rezistencí. A hlavně berte s velkou rezervou reklamu v katalozích velkopěstitelů, tam jsou všechny kultivary zdravé jak řípa. Setkání s realitou pak bývá často velkým zklamáním.

Na této fotografii od Petra Šmídy jsou typické příznaky pokročilé virózy. Nápadné jsou zduřelé listy, což způsobuje efekt kalusu, zoufalá tvorba zdravých pletiv jako marná ochrana před virózou. Většinou rostlinu tak vysílí, že stejně uhyne. Hrubá mozaika, varhánkovitost listů a nápadné zahnědlé skvrny odumřelého pletiva už v tomto raném stadiu růstu.

"Gladioly nesázejte po okurkách a fazolích z důvodu nákazy viróz." (Basík, Bárta). "Není dobré sázet gladioly na místě, kde v předchozím roce rostly okurky, fazole, brambory, které podporují přenášení viróz." (Tipblog). Tuto úplně nesmyslnou radu najdete na netu v desítkách různých variant a je jen potvrzením toho, že čím naivnější rada, tím většího rozšíření se dočká. Jak si autoři představují přenos viroz z kultury loňského roku, která už dávno neexistuje, to opravdu nevím. A právě naopak, když si to běžný zahrádkář přečte, vysadí gladioly sice např. po mrkvi, ale okurky a brambory nasadí hned na vedlejší záhon. Na zahrádce nelze gladioly pěstovat izolovaně, proto k infekcím dochází neustále ze všech kulturních a hlavně plevelných rostlin zde přítomných. Není nutné si dělat těžkou hlavu s výběrem předplodin, s dezinfekcí nářadí a nádob, nůžek k řezu, s likvidací vektorů atd., to vše jsou rady nemající žádné opodstatnění, prakticky mají nulový význam, je to jen mlácení prázdné slámy. Na základě moderních poznatků virologie byly už dávno vyvráceny, bohužel, všichni si je přečtou v různých oficiálních a uznávaných pramenech, např. v Adamovičově knize a do nekonečna je budou opisovat. Pokud je rostlina infikována nějakým virem a gladioly jsou infikovány všechny, nemůže už být znovu infikována jiným kmenem téhož viru. To je vlastně podstata rezistence. Rezistentní odrůda byla napadena málo agresivním kmenem viru a je schopna se svými obrannými mechanismy tomuto napadení bránit, viroze úspěšně odolávat. Tohoto jevu, který je už znám desítky let, je využíváno uměle při tvz. křížové ochraně. Bezvirozní rostlina laboratorně vypěstovaná meristémovou kulturou je úmyslně naočkována tím nejméně agresivním kmenem daného viru a pak namnožena. V polní kultuře už zůstává dostatečně rezistentní, se stabilním výnosem. Dříve se tyto ozdravené kultury vysazovaly přímo do polních podmínek, avšak po napadení agresivními kmeny daného viru výnos rychle klesl a efekt ozdravení šel vniveč. Genové inženýrství, indukovaná rezistence (využití látek, kterými se rostliny běžně brání při napadení viry) jsou vědecké postupy velmi drahé, jejich využití se zatím týká jen některých hospodářských makroplodin, nám mečíkářům zbývá jen jediná úspěšná metoda, a to šlechtění na rezistenci a hlavně pěstování jen těchto odolných a relativně zdravých odrůd.

Vysvětlivky:

Internodium - vzdálenost mezi jednotlivými listy na stonku, též vzdálenost mezi pupeny na letorostu.

Malformace - tvarové úchylky, zrůdný vzrůst přesahující meze variability organizmu.

Nekróza - místní odumírání pletiva rostlin, způsobené silnou virovou infekcí.

Rezistence - přirozená, geneticky podmíněná odolnost odrůdy vůči pronikání a šíření virů v rostlině.

Tolerance - virová bezpříznakovost. Tolerantní odrůdy vypadají dle habitu jako rostliny zdravé, virózou jsou však napadeny a také jsou aktivními šiřiteli virózy.

Univerzální virus - nespecifikuje se na určitý rostlinný druh a je schopen napadnout jakoukoli rostlinu.

Virová mozaika - střídání světlejších (probělených, nažloutlých) plošek s tmavšími, sytěji zelenými.

Autoři fotografií: Peter Láder, Lubomír Rýpar, Petr Šmída a Jevgenija Vrácovská.