Negativní výběr
Negativní výběr patří mezi nejdůležitější činnost mečíkáře na počátku vegetace do doby květu, k vlastní škodě pěstitelů je však tato pracovní povinnost velice zanedbávána. Během své dlouhé praxe jsem navštívil desítky zahrad moravských pěstitelů a šlechtitelů mečíků, avšak na zdravou a pečlivě opečovávanou výsadbu jsem narazil jen vyjímečně. Za varující považuji to, že do kategorie těch nejhorších jsem byl nucen zařadil i výsadby dvou největších radílků a poradců, kteří vám léta v časopise radí jak pěstovat mečíky. Odborná hodnota jejich rad tomu odpovídá a pohled na jejich výpěstky byl pro mne drastickým, bolestným zážitkem. Letos jsem se zúčastnil 4 výstav a smutně musím konstatovat, že úroveň vystavovaných exponátů členů naší organizace je rok od roku horší, nestydí se vystavovat zdegenerované, virozní klasy, které nemají co dělat na záhoně, natož na výstavním stole. A virozní nebo třásněnkou posáté klasy se nestydí vystavovat ani "šlechtitelé", kteří si každoročně do registru přihlašují min. 20 nových odrůd. A kdyby jen to. Díky možnostem digitální fotografie, se kdejaký podprůměrný pěstitel chlubí na svém webu zdegenerovanými, třásněnkou posátými či očividně nemocnými květy, které vypěstoval. Běžný zahrádkář ty chyby nevidí a spolkne to i s navijákem. Rovněž ukázky chorob jako obrázky v knihách či na některých webech, kde vidíme celé záhony hnědých, mrtvých rostlin považuji za šíření poplašné zprávy. To je situace, která u vás nikdy nesmí nastat. To není ukázka pěstitele mečíků, to je ukázka likvidátora mečíků. Bohužel, většina pěstitelů zjistí, že se něco děje teprve až listy začínají žloutnout a následně vyrukují s fungicidy. A to je tragédie, nastává totiž obdobná reakce jako když do ohně přilejete olej. Rostlina je v té době už mrtvá, čili postřik je úplně zbytečný. Houba v půdě dominuje a proto ji postřik na list jen aktivuje, zvyšuje její agresi a odolnost. Na kosatce, jiřiny, narcisy přece také nestříkáte fungicidy po celou vegetaci, tak proč by to mělo platit pro mečíky? Ano, jsou choulostivější na houbové choroby, ale na půdní. Fuzarióza a Stromatinia jsou metlami mečíků, jenže na ně je postřík na list neúčinný a zbytečný, naopak jenom je stimuluje. Teprve až se odnaučíte nesmyslně stříkat fungicidy na listy zdravých rostlin mečíků a naučíte se bojovat s půdními chorobami stanou se z vás dobří a hlavně úspěšní pěstitelé mečíků.
Obrázek 1: Viróza
Obrázek 2: Bazická choroba
Obrázek 3: Kravský roh, fuzarióza
Obrázek 4: Fytoplazmóza
Obrázek 5: Zleva: Kravský roh (1. - 3.), Stromatinia (4. - 5.), Botrytida a fytoplazmóza
Obrázek 6: Fytoplazmóza a Botrytida
Obrázek 7: Stromatinia
Obrázek 8: Fuzarióza
Při omezování používání chemie u mečíků je přísné dodržování zásad negativního výběru podmiňujícím požadavkem. Z porostů se odstraňují všechny rostliny vykazující nějaké netypické a chorobné projevy. Nejčastěji se vyskytující případy si můžete prohlédnout na obrázcích. Nápadné bílé žíhání a proužky (obr. 1), často až hnědé nekrotické skvrnky na listech a kapkovité skvrny nebo mapy ve vybarvení květu jsou projevem pokročilé virózy. Takové rostliny musí bezpodmínečně ven. Tvrzení, že i tento mečík dá květ a hlízu, která se dá prodat považuji za zvrácenost a je alarmující, že trend přehlížení virózy zvláště u velkopěstitelů, se v posledních letech stává samozřejmostí. Před 10, 20 lety jsme pěstovali mečíky spíše pro krásu než pro kšeft a boj s virózou byl naším tématem číslo 1 a největší ostudou bylo dovést na výstavu klasy se stopami virózy. Dnes se zdegenerované a virózní klasy vystavují úplně běžně. Čím zdravější, sytě zelené porosty, tím krásnější a výstavnější klasy. Srovnejte s okolními zdravými rostlinami. Virózní rostliny vykopané počátkem července nám výtečně poslouží k první zkoušce na přítomnost třásněnky, začíná totiž kladení vajíček pro vývin poslední generace. Nať odřízneme kousek nad hlízou a rostlinu rozebereme po jednotlivých listech. Třásněnka se vyskytuje uvnitř v pochvách listů v nejjemnějším pletivu a uprostřed na klasu, který v té době už bývá dostatečně vyvinutý. Druhou zkoušku provedeme později, když se vyvíjí první klasy. Odlomíme boční květenství, poupata rozřízneme a třásněnku hledáme uvnitř. K chemické ochraně přistupujeme podle množství dospělců, ale hlavně drobných žlutých až zelenobéžových larev, které v obou případech objevíme. Kdo má už slabší zrak jako já, bez lupy se neobejde. Na každé zahradě, na každé lokalitě to bude jiné. U sebe nacházím většinou jen ojedinělé jedince, proto chemii nepoužívám. Řídím se heslem, že jedna vlaštovka jaro nedělá. Dobrým způsobem signalizace výskytu třásněnky je rozvěšení lepových desek bledě modré barvy, která je pro ni nejlákavější. Ne žluté, ty jsou pro molice a mšice, ani bílé, ty se používají na pilatku. Bazické choroby (obr. 2) se projevují hnědnutím listů odspodu a nápadným zastavením růstu, teprve po vykopání lze přesněji zjistit o jakou chorobu se jedná. Šavlovitý ohyb (kravský roh) je typický příznak latentní fuzariózy (obr. 3) a projeví se okamžitě když hlíza začíná uhnívat. Fytoplazmóza (obr. 4) je vzácnější a objevuje se jen ojediněle. Projevuje se různě podle síly napadení, zpočátku zelenokvětostí, později metlovitostí, při silném napadení často vůbec nevyraší a na staré hlíze se vytvoří pod zemí malá, nová hlíza. Hlízy jsou vždy na první pohled úplně zdravé. Ve všech těchto případech a hlavně bezpodmínečně je nutné rostliny vykopat i s hlízou a zlikvidovat. Na hromadné fotografii (obr. 5) po vykopání jsou zleva tři případy kravského rohu, rostliny zůstávají zelené se zdravou bazickou částí. 4. a 5. rostlina je napadení černou, tvrdou hnilobou (Stromatinia). I několik malých černých ostrůvků stačí, aby se choroba za příznivých podmínek rozšířila na bazickou část a mečík zlikvidovala. V případech slabého napadení se někdy před výsadbou doporučuje celou napadenou část hlízy okrát nebo odkrojit, rány zasypat fungicidem a nechat zaschnout. Stromatinia je tak nebezpečná choroba, že to nedělám ani u vzácných novinek. V případě silného napadení, kdy jsou celé černé plochy jako u č. 4, rostliny často ani nevyraší, jakýkoliv zásah je zbytečný, nesmí se sázet. Hlíza č. 6 byla vysazena se srdéčkovou hnilobou (Botrytis), která na povrchu ještě nebyla viditelná. Okamžitě následuje měkká vodnatá hniloba, která se šíří od středu hlízy a napadne bazi rostliny stejně jako u tvrdé hniloby. Na detailu fytoplazmózy (obr. 6) je vidět, že hlíza je úplně zdravá a s tímto přesvědčením byla i vysazena. U Bortrytidy si všimněte jak choroba postupovala od středu hlízy (srdéčka, krčku), pletivo je měkké a vodnaté na rozdíl od fuzariózy (obr. 8), při níž se pletivo hlíz typicky scvrkává, vráskatí, odborně řečeno mumifikuje. Na obr. 7 je detail tvrdé, černé hniloby s malými černými ostrůvky a celou černou plochou. Přesným rozlišováním jednotlivých chorob si běžný pěstitel nemusí zatěžovat hlavu, důležité je pouze jediné, okamžitě chorobné rostliny likvidovat. Ponechání nemocných rostlin na záhoně znamená rozšíření chorob v půdě a vyloučení opakovaného pěstování mečíků na takovém pozemku. Pokud jsou celoroční ztráty hlíz způsobené houbovými chorobami do 5%, lze to považovat za standartní, je to přirozená daň přírodě. Když však ztráty významně překračují hranici 10%, je na místě se zamyslet a pokusit se přehodnotit pěstitelský postup.