Pseudoláska
Nejznámějším a mediálně nejvděčnějším příkladem jsou překrmení domácí miláčci (psi, kočky), kteří jsou tak tlustí, že už se jen stěží pohybují. Hlavně osamělé vdovy nedokážou svým společníkům nic odepřít a ze samé lásky jim velmi ubližují. A nedá mi to, abych nezmínil ještě jeden příklad, a to dnes už zkomercializovanou propagaci krmení ptáků v zimě. V důsledku toho u nás na vesnici už počátkem prosince létají hejna dobře vykrmených sýkorek přes den od krmítka ke krmítku a jejich přirozená potrava je díky této hojnosti vlastně ani moc nezajímá. Nikdo si neuvědomuje, že ty metráky loje v běžně koupitelných krmných kuličkách by tito ptáci museli jinak pozřít v podobě vajíček hmyzu. Nedivte se pak, milí zahrádkáři, že už brzy zjara máte výhony a listy napadeny koloniemi mšic.
Květiny přece nejíme, proto není žádný důvod proč se u nich jakkoli omezovat v používání chemie. To je nejčastější, ale velmi naivní argument našich pěstitelů, rádoby milovníků mečíků. Opečovávají své miláčky tak intenzivně a nevhodně, že jim nevědomky spíše ubližují. Je úplně jedno zdali je to zelenina, obilí nebo květiny, postřik na cokoliv je vypouštění jedů do našeho životního prostředí. Jsem prý zaostalý a arogantní kydač biohnoje a neznám moderní světové trendy v pěstování květin, jak o mě tvrdí jeden významný propagátor trojkombinace. Úředníci v Bruselu, kteří neustále zpřísňují normy pro používání pesticidů, mají víc rozumu a citlivější vztah k rostlinám než většina našich pěstitelů mečíků. A Holanďané? Ti už dávno pod tlakem EU přesunuli své stěžejní produkční velkovýsadby do Afriky. Tam mají levnou pracovní sílu a chemii mohou používat bez omezení. Růže, které si za pár korun koupíte v supermarketu, byly vypěstovány někde v Etiopii a kdybyste je snědli, hrozilo by vám nebezpečí přiotrávení. Na obrovských afrických plantážích se tyto květiny pěstují ne pro krásu, ale pro výnos a tomu odpovídá i jejich estetická úroveň. A tato komerce, bezohledná k životnímu prostředí, má být tím nejmodernějším trendem v pěstování? Příští generace nás proklejí.
Používání trojkombinace u mečíků v 7 až 10-denních intervalech po celou vegetaci je úplná prasečina, jak mi napsal jeden rostlinolékař z Čech a nelze říci nic jiného, než plně souhlasit. Přesto je v našem časopise tato bezdůvodná a nesmyslná rada dodnes otiskována a největší tragédií je to, že mečíkáři takovým radám bezmezně věří. O čem to asi svědčí? Ještě větší prasečinou je však postřik nejhoršími rostlinnými jedy (herbicidy) do meziřádků vzrostlých mečíků. Jestliže použijete herbicid tolerantní k mečíkům, pokud takový vůbec existuje, aplikátor nepotřebujete, v opačném případě si nijak nepomůžete. Žádný aplikátor totiž nezabrání rozptylu postřikové mlhy na okolní rostliny. Výsledkem jsou zakrnělé a zdegenerované klásky, kterými se tito superchemičtí pěstitelé každoročně "chlubí" na výstavách. Ale to už jsem trošku mimo téma, protože oni to nedělají z lásky, nýbrž z lenosti. Proč by měli plevel ničit pracně mechanicky, když mohou jednoduše použít chemii.