Už kvetou
Nastalo nejkrásnější období roku, doba kvetení mečíků. Fotografie byla pořízena 20. července 2012 a vidíte na ní můj porost biomečíků v plné své kráse. Marně budete hledat siláž, rostliny s pokrčenými listy, spirálovitě vyhnuté, se šikmýni klasy nebo do oblouku rostoucí, vyvrácené, se stonky do esíčka. Takové mečíky prostě nepěstuji, a to i přesto, že to byl celkem běžný obrázek u všech pěstitelů, které jsem kdy navštívil. Na obrázku vidíte, že všechny rostliny jsou úplně zdravé, marně budete hledat virózu nebo houbové choroby. Přitom situace u většiny pěstitelů, členů Gladirisu je trošku jiná a velice alarmující, virózní rostliny často převládají. Můžete 100x psát okamžitě likvidovat, pěstitelé to nedělají a často se vymlouvají, že by museli zlikvidovat 80% výsadby a nic by jim nezbylo nebo takové je už koupili od velkopěstitelů, proto si myslí, že tak to má být. Průměrná výška porostu je asi 150 cm a hlavně každá rostlina i při velmi husté výsadbě je schopna dát perfektní výstavní klas. A takto vypadají mečíky pěstované více jak 30 let na malém políčku o rozměru 10 x 25 m (2,5 aru), kde se na stejné místo za tu dobu vrátily více jak 10x. To je moje rázná odpověď na ty naivní a neustále dokola omílané teorie o údajné únavě půdy, nutnosti střídání pozemků a nejlépe každoročního sázení na nové plochy, kde mečíky ještě nikdy nerostly. Mečík není jednoletá hospodářská plodina, ale trvalka (přesněji řečeno dvouletá trvalka), proto ke svému zdárnému vývoji potřebuje mimo jiné i mykorhizu (oboustranně prospěšné soužití houby a rostliny) a ta se nevytvoří během nedělního odpoledne, je to proces dlouhodobý a jsou k němu nutné vhodné klimatickopůdní podmínky. Jednoleté plodiny sklidíme dříve než se dobře fungující mykorhiza stačí vytvořit a to i tehdy, když houby dodáme uměle v podobě přípravku Symbivit, tyto plodiny většinou ani mykorhizu nejsou schopny vytvořit. Naopak když se s mečíky vracíte opět na stejné místo, mykorhizní houby, které zimu v půdě přežívaly saprofyticky na zbytcích kořenů, jsou ihned připraveny k osídlení kořenů nově zasazených hlíz. A nyní se podívejte na obrázek a upřímně mi řekněte, je na těch rostlinách patrné, že by nějak strádaly, že by jim něco scházelo, je na nich vidět, že rostou na unavené půdě?
Tento snímek byl pořízen 20. října 2012 v době vrcholící sklizně a je mojí pádnou odpovědí na ty neustále opakované zastrašující rady, abyste mečíky sklízeli během září, protože nestálé říjnové počasí by způsobilo invazi houbových chorob a tím pádem znehodnocení hlíz. To je absolutní nesmysl. Patologické houby (hlavně fuzarium) potřebují ke své agresi vyšší teploty, koncem října teploty klesají k nule a jejich rozvoj se úplně zastavuje. Letos jsme po celý rok o houbičku v lese nezakopli, prostě nerostly, v říjnu však přišlo několik vydatných dešťů a v půli měsíce se dalo chodit na houby do lesa s kosou a nůší. Čili dle těchto teorií by měly být i mečíky zničeny houbami, přesto jsou rostliny na obrázku poměrně zdravé, zelené a stále vegetují. Ty ojedinělé kulaté skvrnky je septorióza a sem tam hnědý list má na vině botrytis hlavně v místech poranění při řezu květů. Obě houby plní jen svoji přirozenou povinnost likvidace starého umírajícího pletiva listů a na kvalitu hlíz to nebude mít vůbec žádný vliv. V této době už jiřiny dávno úplně zničily ranní mrazíky, mečíky jsou mrazům daleko odolnější.
"V průběhu září jsem v poklidu sklidil hlízy, bylo velmi příznivé počasí a tak šla práce skvěle od ruky..." (Štefan 2010,Gladiris č. 130). "U raných odrůd mečíků sklízíme hlízy již v září..." (Prachař 2011,Gladiris č. 131). Oběma těmto pěstitelům bych doporučil jedinou věc, ať sklidí česnek o měsíc dříve a pak porovnají výnos s tím normálně sklizeným, aby vůbec pochopili jak strašně mečíkům škodí. Nedostatečně vyzrálé hlízy předčasně sklizené ze zelených porostů znamenají výrazné snížení kvality hlíz a v příští sezoně horší růst, menší odolnost chorobám (snížení imunity) a hlavně výrazné snížení kvality klasů. Z takových hlíz vám výstavní špičky nikdy nevykvetou. Vše v zemědělství má své doporučené agrotechnické lhůty, které je třeba dodržovat. Nelze dělat jarní práce v létě s výmluvou, že se to na jaře nedalo stihnout. Jestliže je vhodná doba pro sklizeň mečíků 15. říjen, nelze je bez negativních důsledků sklízet už 15. září a přitom tvrdit, že se nic neděje, protože dozrají ve skladě. Omyl, nedozrají. Letos bylo sucho a teplo do začátku října, pak přišly vydatné deště, ale teplo vhodné pro vegetaci vydrželo až skoro do konce října. Kdo sklízel v září, sklízel sice nedozrálé hlízy, ale pohodlně v suchu. Pozdější sklizeň z blátivé půdy už byla podstatně pracnější. A to jsou také nejčastější výmluvy velkopěstitelů, musíme začít v půli září, je vhodné počasí a jinak bysme to nestihli. Kvalita jejich hlíz tomu odpovídá. "Až září umožnilo včasnou sklizeň hlíz a kdo zaváhal do října, sklízel zase v blátě." (Mimránek, 2011). Když bude lidská pohodlnost vítězit nad potřebami rostlin, bude to vždy špatně. Kdo chce sklízet v suchu a teple, ten ať nepěstuje mečíky, ale obilí.