Viróza

Původně jsem se tímto tématem nechtěl už vůbec zabývat, protože s virózou mají nepřekonatelné problémy jen špatní pěstitelé, kterým je líto cokoli vyhodit, což jsem podrobně rozebral v článku do Gladirisu č. 105. Ale opakování je matka moudrosti, navíc se ukazuje, že vám smysl základní myšlenky poněkud uniká, správně ji nepochopil  ani kolega Chmelík. Největší problém je ve způsobu myšlení, místo toho, abyste se snažili žít v souladu s přírodou a pokusili se respektovat její zákony, neustále se ji snažíte nějak oblafnout, nějakým způsobem ji přechytračit. Ale to se většinou nevyplácí a neznám člověka, kterému by se to opravdu podařilo.
Výsadby mečíků mám vitální a relativně zdravé, bez zjevných projevů viróz, virózní rostliny u mne najdete jen ve výsadbě posledních nákupů, proto je toto téma pro mne už pasé. Plevelné rostliny, které podléhají přirozenému evolučnímu vývoji bez nepřiměřených zásahů člověka žijí a rostou v symbióze s viry bez jakýchkoli negativních následků, protože mají pevně zakotveny genetické mechanizmy zaručující přirozenou odolnost vůči vstupu a množení virových částic, vůči škodlivému přemnožení patogena v pletivech a stávají se proto těmi nejnebezpečnějšími šiřiteli virů mezi přešlechtěné a viróze neodolné populace moderních odrůd kulturních rostlin. Není žádný problém v ozdravení jakékoli kulturní odrůdy od virózy, je známo hned několik metod, včetně nejznámější meristémové kultivace. Problém však nastává v tom co dál, jak tuto kulturu dále pěstovat a množit, jak jí zajistit v běžném prostředí možnost dokonalé izolace. Pokud nemocnou odrůdu náchylnou na virózy ozdravíme a zasadíme ji zpět do přirozeného prostředí zahrádky, okamžitě je virózou díky své neodolnosti zpátky infikována. Dochází k úplnému anulování výsledku ozdravení a často i k horšímu stavu, protože u reinfikovaných rostlin se projeví šoková reakce nebo jsou nově infikovány agresivnějším kmenem viru. Metoda je antiproduktivní, což se prakticky prokázalo u česneku, kdy drahá ozdravená sadba dávala u běžných zahrádkářů občas i horší výnosy než ta jejich původní virově napadená. A tady je třeba hledat ono pověstné jádro pudla proč o metody léčení virózních gladiol nikdo velký zájem nemá, ani vědecká pracoviště. Je to práce marná a zbytečná, Sisyfovské snažení, které nemá žádný smysl.  Správná cesta vede úplně jinudy.
S virózou se totiž nedá bojovat ani s ní soupeřit, s virózou je nezbytné naučit se a umět žít, protože je všudypřítomná. Rozhodující jsou dva nejdůležitější faktory, pěstitelská úroveň a z toho rezonující kondice rostlin a odolnost jednotlivých kultivarů neboli úroveň rezistence vůči viru. I když jsou mečíky velice vitální, pokud musí rostliny bojovat s nevhodnými pěstitelskými podmínkami (s přemírou chemie) a zároveň s virózou je to pro ně velká přesila a takový boj nevyhnutelně spěje ke smutným koncům. Jinak řečeno u špatného pěstitele jsou virózní i ty kultivary, které má dobrý pěstitel zdravé a vitální. Proto jediná správná cesta je dobrou výživou, kvalitním pěstitelským postupem a hlavně pozitivním výběrem udržovat mečíky ve skvělé kondici, přísným negativním výběrem nekompromisně likvidovat každý nezdravý projev a hlavně pěstovat jen zdravé a vitální odrůdy s vysokým stupněm odolnosti vůči viróze, s vysokým stupněm rezistence viru. A k tomuto cíli musí jednoznačně směřovat i práce šlechtitelská. Do budoucna není perspektivní klást na první, rozhodující místo hledisko estetické, jak je pořád ještě běžné u většiny amatérských šlechtitelů, i pro nás se musí stát prvořadým hledisko zdraví a vitality. Kdo tomu nevěří nebo to nechce chápat, ať i nadále poslouchá tu spoustu pošetilých rad o tom, jak vypěstovat zdravou sadbu z víceletých brutů, po jakých předplodinách mečíky nesázet, jak stříkat minimálně 2x týdně proti přenašečům, jak rostlinu naolejovat, jak sadbu uvařit, aby zůstala jen ta zdravá atd. Pikantním paradoxem je to, že tihle radílkové většinou mají výsadby virózami nejvíce zaneřáděny. Ve svém mládí a počátcích pěstování jsem se taky honil za každou novinkou a snažil se ji namnožit i přes příznaky virózy, dnes nad tím jen kroutím hlavou jak jsem byl naivní a co mne skutečně potěší je pouze zdravá rostlina se sytě zelenými listy a vitálním růstem, jen taková vám dá krásný výstavní klas.